Freska „Kolo štěstí“

Jedna z mála dochovaných fresek na hradě pochází asi ze 14. století a zobrazuje oblíbené středověké téma „Kola štěstí“ (lat. „Rota fortunae“). Zobrazuje filozofickou úvahu, která se dá zjednodušit jako „jednou jsi nahoře a jednou dole“. Jde o varování, že člověk nemá být moc namyšlený a pyšný na své místo, protože jedním pootočením kola může spadnout na dno. A naopak člověk na dně si nemá zoufat, protože se stejně snadno může pozvednout.

Filozofie

V době, kdy církevní dogmatika učí o neměnném předurčení lidských osudů, je myšlenka životní změnu podle náhodného otáčení kola štěstí téměř rebelantská. Oblíbenost motivu „Kola štěstí“ ukazuje na filozofický rozpor ve středověkém chápání světa, rozpor mezi vnímáním osudu jako vůle Boží a jako díla náhody. Věřit ve štěstí znamená malou osobní vzpouru proti soudobému učení o tom, že náš život je předem dán a my sami ho nemůžeme ovlivnit.

Zobrazení

Téma bývá zobrazováno jako kolo, uprostřed kterého stojí pohanská bohyně štěstí, Fortuna. Ta podle svého rozmaru kolem otáčí. Kolo se točí ve směru hodinových ručiček, tento směr je totiž považován za dobrý, za směr plynutí všeho života, opačný směr je nešťastný, zlý. Nahoře na vrcholu kola obvykle sedí na trůně král s korunou a odznaky moci (žezlo, jablko). Vpravo na kole je postava padající dolů, na strakonické fresce má spodní půlku těla zvířecí, koňskou, a rozcuchané vlasy. Dole je zoufalec drcený životem, ten je bosý, jen v krátké košili. Na některých vyobrazeních mívá tento zoufalec i podobu zvířecí až démonickou, častěji je to ale podoba trpícího člověka se zkrouceným obličejem. Vlevo je osoba, která stoupá vzhůru, jakoby leze po kole. Má podobu lidskou. Jeho zlepšující se životní úroveň patrná i v dochovaném fragmentu – má nohavice a pěkné módní boty.

Text

Nápis uvnitř tohoto kola je časováním latinského slovesa kralovat či vládnout, regnare. Text začíná asi křížkem vlevo, následovalo pravděpodobně „REGNABO“ (budu vládnout či měl bych vládnout), nahoře asi bylo „REGNO“ (vládnu), vpravo „REGNAVI“ (vládl jsem), dole „SUM SINE REGNO“ (jsem bez království).

Kompletní text tedy byl: XREGN(ABO) ● (RE)GN(O) ● REGNAVI ● SUM SINE REGNO (pozn.: latinské „SUM = jsem“ je zkráceno do znaku SV´)

Rekonstrukce

Zde si můžete prohlédnout fiktivní rekonstrukci malby, ovšem upozorňujeme, že jde o uměleckou nadsázku, nikoli o věrnou historickou studii. Skutečnou podobu malby nelze přesně rekonstruovat, protože zejména její horní část je nenávratně poškozena. Při fiktivní rekonstrukci zbývá v předpokládaném textu místo, proto bylo vloženo smyšlené slovo „EGO“, tedy „já“.