SVĚTLONOŠ Z MARIÁNSKÉHO SLOUPU

SVĚTLONOŠ Z MARIÁNSKÉHO SLOUPU

Tento barokní andílek pochází z Mariánského sloupu, který stával do 40. let 20. století na Velkém náměstí ve Strakonicích. Dnes se sloup nachází na Palackého náměstí. Když realizoval v roce 1977 František Bartoš restaurování čtyř puttů (andílků) a dalších částí sloupu, byla nejzachovalejší plastika andělíčka podle rozhodnutí restaurátorské komise umístěna do expozice strakonického muzea. Všechny čtyři postavy puttů byly nahrazeny duplikáty z jednotného výdusku. Označení putto se užívá pro umělecké zobrazení nahého dítěte, obdoba antických amoretů či středověkých andílků.

Historie Mariánského sloupu

Dnešní podoba mariánského sloupu ve Strakonicích pochází z let 1720 – 1740. Jeho barokní tvář vznikla za velkopřevora Jáchyma Čejky z Olbramovic (1744- 1754). Letopočet 1586 uvedený na sloupu se vztahuje ke staršímu mariánskému sloupu, postavenému v souvislosti s morovou epidemií na konci 16. století. Tento sloup byl velmi jednoduchý a je vyobrazen na nejstarších vedutách města.

Ve čtyřech rozích dnešního sloupu stojí na konzolách podepřených volutami sochy zemských patronů a ochránců: sv. Josef, sv. Jan Nepomucký, sv. Antonín Paduánský a sv. Prokop. Uprostřed je na sloupu umístěna socha Panny Marie s dvanácti hvězdami kolem hlavy. Panna Marie stojí na zeměkouli ovinuté hadem, tzv. Immakulata (Neposkvrněná). Součástí sochařské výzdoby jsou čtyři postavy puttů, kteří drží emblémy na kartuších.

Přemístění sloupu z Velkého náměstí na Palackého náměstí

Sloup stával původně na Velkém náměstí. V roce 1939 se v souvislosti s rozšířením ulice uvažovalo o jeho přemístění na Palackého náměstí. Koncem listopadu 1941 byla zahájena jeho demontáž. V souvislosti s nařízením o zákazu všech staveb, byla přestavba sloupu zastavena. Rozebraný sloup ležel několik let pod jednoduchým dřevěným přístřeškem na Palackého náměstí. Znovupostavení sloupu bylo dokončeno v červenci 1949.

Proměny vzhledu

Na přelomu 19. a 20. století obohatily sousoší lucerny umístěné mezi sochami na kovové konstrukci. Při přestavbě radnice byly odstraněny. V letech 1882-1899 vznikl pravděpodobně nový stupňovitý sokl s kovovým zábradlím a kamennými odrazníky. První doložené zprávy o existenci kovaného zábradlí spadají do prvního desetiletí 20. století (první vyobrazení prochází z roku 1903). V 1. polovině 20. století bylo zábradlí odstraněno. Znovu osazeno bylo na konci 90. let.